Lažánecký závrt č.1    Zobraz jako náhledy Zobraz velké fotky pod sebou Spusť prohlížeč

Závrt č.3 u Konrádova dvora - nové objevy - 2011    Zobraz jako náhledy Zobraz velké fotky pod sebou Spusť prohlížeč

Harbechy - závrt č. 18    Zobraz jako náhledy Zobraz velké fotky pod sebou Spusť prohlížeč

Kravská jeskyně - objevy - 11.4. 2009    Zobraz jako náhledy Zobraz velké fotky pod sebou Spusť prohlížeč

Kravská díra (626)

Menší jeskyně s výrazným vchodem. Jižní větev končí po cca 20 m, západní větev ústí po cca 10 m do dna malého skalnatého závrtu.

V propadu nad Kravskou byl v létě 2008 zahájen výkop sondy se snahou objevit neznámé poračování jeskyně. Zpočátku se podařilo pouze prokázat spojení s koncem Kravské, ale na jaře 2009 nastal zlom.

Zpráva o objevu

Členové ZO ČSS 6-14 Suchý žleb pronikli na poslední pracovní akci do pokračování Kravské díry v Suchém žlebu. Obecně se soudilo, že tento velký portál vlastně nikdy nikam nemůže vést. O tom, že je to fantastický ponor, asi snil málokdo. Práce jsme zahájili loni v létě. Po vykopání asi 4 metry hluboké šachty jsme bez velkých problémů a obtíží pronikli do volných prostor. Jeskyně má v přední části horizontální charakter, přerušovaný malými vertikálními stupni. V zadních partiích se charakter jeskyně mění na vertikální. Krásná roura padá do hloubky 15 - 20 metrů, kde jeskyně zatím končí neprůlezně. Jeskyně má nyní délku 100 metrů. Dobrým průvodcem je zde opravdu silný průvan. Bylo započato mapování, prolézání a fotografování nových prostor. Jeskyně má směr na jih, tzn. pod Harbechy. Jaké jsou tedy další perspektivy výzkumu na této velmi nadějné lokalitě:

  • Buď se dostaneme do dalších horizontálních prostor směrem pod Harbechy
  • Nebo dostihneme vilémovicko-ostrovské vody vytékající v Malém výtoku

Takže zatím se nechme překvapit, co ukáží další výzkumy. Mějme na paměti, že se nacházíme ve stejné stráni jako další super lokalita Nejezchlebův lomek.

Jediné překvapení jsme zažili v tom, že již zde před námi někdo výzkum prováděl. Svědčí o tom staré kýble, lavory, majzlíky, zkumavky, dřevěné žebříky a pod. Ani největší znalci Krasu nám nedokáží říci, kdo to byl. Literatura bohužel také mlčí. Bylo to mezi válkami?

Další fotografie, mapy, informace budou postupně přibývat na těchto strákách. Předpokládáme, že v dohledné době napíšeme daleko podrobnější článek, který bude publikován ve známých speleoperiodikách.

Ota Šimíček

Fotogalerie

Portál
Portál
Foto J. Večerek
Uvnitř jeskyně
Uvnitř jeskyně
Foto O. Šimíček
Pohled do žlebu
Pohled do žlebu
Foto J. Večerek
Propad nad Kravskou
Propad nad Kravskou
Foto J. Večerek
Propad nad Kravskou
Propad nad Kravskou
Foto O. Šimíček
Zde začneme kopat
Zde začneme kopat
Foto O. Šimíček
První výkop ...
První výkop ...
Foto O. Šimíček
... vedl do Kravské
... vedl do Kravské
Foto O. Šimíček
V místě propojení
V místě propojení
Foto O. Šimíček
Ne do kouta, ale víc pod stěnu
Ne do kouta, ale víc pod stěnu
Foto O. Šimíček
Je třeba dřevit
Je třeba dřevit
Foto O. Šimíček
OBJEV - díra na dně šachty
OBJEV - díra na dně šachty
Foto O. Šimíček
Za průlezem
Za průlezem
Foto J. Večerek
Předchůdci vykopaný tunel
Předchůdci vykopaný tunel
Foto O. Šimíček
Průchod přes zával
Průchod přes zával
Foto O. Šimíček
Závěr horizontu
Závěr horizontu
Foto J. Večerek
Zasypaná propast
Zasypaná propast
Foto O. Šimíček
Sestup do propástky
Sestup do propástky
Foto O. Šimíček
Nejhlubší místo
Nejhlubší místo
Foto O. Šimíček
Vaškova odbočka
Vaškova odbočka
Foto V. Adamec
Vaškova odbočka
Vaškova odbočka
Foto V. Adamec
 

Mapa systému Svážná studna





 
Jeskyně Svážná studna - další milá překvapení v roce 2004

Pomalu končí další pracovní akce na Svážné. Už se začínám těšit, až vylezu a v naší oblíbené hospůdce v Rudici u Kalouska si dám smažený sýr s "Oťasovou" oblohou. Karbidka začíná svítit čím dál tím žlutěji a neustálé natřepávání moc nepomáhá. Dneska jsem si nějak narazil koleno, ale protože se mi to stalo na naší milované Svážné, tak to vlastně ani nebolí. Velmi zajímavý způsob léčení, ale ten vlastně známe všichni. Na další akci bude všechno zas úplně v pořádku. Ještě se jednou prostřídáme na špici u 1. sifonu, nakopeme pár kýblů a polezeme nahoru. "Takže konec," řekne předseda a Jarek též přikývne. Ještě někde sehnat Zdeňka, který prolézá meandry vysoko nad námi a bude to paráda. Zdeněk za chvíli dolézá. "Půjdu napřed a podívám se ještě do meandrů za Flaškou." Nemáme nic proti tomu, a já jen tak mezi zuby prohodím "hlavně nelez hodně daleko a hluboko," veselou průpovídku, která je v naší ZO notoricky známa z dob, kdy jsme s Laďou, Robertem a Lojzou jeli do v té době nejhlubší propasti světa Jean Bernard a moje maminka vyslovila tuto kouzelnou větu. Při výstupu se jdeme všichni podívat do Flašky a sháníme Zdeňka. Ten se ozývá hluboko, ale hlavně daleko od nás: "Hoši mám novou propast hlubokou přes 40 metrů!" Všichni se vrháme směrem, odkud přichází jeho hlas. Bohužel nemůžeme za ním, vstup je příšerně úzký. Asi za hodinu přilézá. Karbidky už chcíply, svítíme pouze elektrikou. Zdeněk vypráví o průvanu, hlubokých šachtách, horizontu, vodním toku a sifonu. Vylézáme do mrazivé noci, rychle se převlékáme a jedeme do hospody. Takhle nějak nečekaně se udály nové objevy v roce 2004.

Celková charakteristika dosud objevených částí

Během dvou let po průniku v hloubce 30 m se z nehlubokého závrtu ležícího vedle silnice Jedovnice - Blansko stal více než 400 m dlouhý a 84 m hluboký propasťovitý systém protékaný dvěma patrně nezávislými podzemními toky. Jeskyně je vytvořená ve více patrech převážně vysokými meandry - puklinovými chodbami s četnými propastmi a komíny. Do podzemí se sestupuje třicetimetrovou, z velké části vykopanou šachtou, která ústí do tzv. objevného okénka. Tím jsme se v roce 2003 dostali do Kaskádové chodby vyzdobené sintrovými jezírky, z jejíhož konce přitéká drobný tok odvodňující horní závrt. Voda dále teče do Říční propasti, kde se napojuje vertikální přítok a přes Vratidóm se dostává až k prvnímu sifonu v hloubce okolo 70 m. Barvící pokus z roku 1959 zde zanechal fialové stopy na stěnách jeskyně a v sintrových kůrách. Později (v r. 1999) bylo dokázáno propojení této části systému se Starou řekou v Rudickém propadání. Nad trasou Říční propast - Vratidóm - 1. sifon se nachází fragment horizontálních chodeb reprezentovaných Průvanovou a Pikovou chodbou, směřujících jv. až vjv. směrem. Domníváme se, že zde je velká šance na překonání sifonu a proniknutí do koridoru vedoucího ke Staré řece, která je vzdušnou čarou vzdálena méně než 1500 m.

Druhá, delší a hlubší větev je vytvořená podél dislokace směru V-Z. V této části jeskyně se setkáváme s druhým tokem, jehož původ je nejasný a jehož azimut zatím míří k záhadné vyvěračce V Zrcadlech. Zatím se zdá být prokázáno, že tok je nezávislý na vodách prvého sifonu.

Objevy v roce 2004


Počátek roku 2004 nám připravil velice milé překvapení v podobě objevu propasti Patrona, Krystalové a Vodopádové chodby s druhým aktivem v jeskyni. Vstup do těchto částí se nachází v původně úzkém okénku asi 4 m nade dnem propástky Flaška. Na okénko navazuje horizont, který se po pár metrech lomí v 40 m hlubokou propast, tvořící osu celého systému. Ta po několika zalomeních ústí do stupňovitě spadající Vodopádové chodby protékané po většinu roku drobným potůčkem. Vody sem proudí z pukliny pod Přítokovým komínem a po asi 20 m a několika menších stupních mizí v úzkém kanálu označeném jako 2. sifon v hloubce 84 m. Chodba zde získává na poměry Svážné studny značné rozměry cca 2 x 8 m a je výrazně erodována (hladinové zářezy, náznaky facet). Předpoklad, že jsou tyto prostory zaplavovány se potvrdil nedlouho po objevu, tj. na jaře, kdy do závrtu přitékalo extrémní množství vody. Jezero hluboké 2 - 3 m se pak po opadnutí vody poměrně rychle uvolnilo.

Asi 15 m níže od ústí Patrony se nachází traverz vedoucí do Krystalové chodby, úzkého a vysokého kaňonu s dosud ne zcela prozkoumanými komíny dosahujícími výšky 15 - 20 m. Pod jedním z nich byly nalezeny krystaly kalcitu, jež daly této části jeskyně název. V koncových partiích je chodba prolomena třináctimetrovou propastí se zasuceným dnem, po jejímž přetraverzování jsme se dostali k zčásti zasintrovanému suťovému kuželu, který prozatím zastavil náš postup. Existenci volných chodeb dokazuje citelný průvan v dosud nepřekonaném těsném komínu v samém závěru chodby nad tímto závalem.

V listopadu se nám navíc podařilo proniknout do dalších převážně vertikálních prostor spojujících dvě odbočky v Patroně a komunikujících s propastí Flaškou. Tyto partie zatím nejsou zmapované.

Celkem se nám za rok 2004 podařilo objevit 170 - 180 m nových chodeb a propastí (zmapováno bylo dosud 146 m) a tím prodloužit celý systém více než o jednu třetinu.

Činnost v roce 2004


Nové patrie byly postupně osazovány pevnými žebři, úzká místa byla rozšířena, traverzy vystrojeny fixními lany. Byla pořízena fotodokumentace, ale hlavně celá jeskyně byla zmapována. S mapováním se začalo v červenci a po pěti akcích bylo zdárně dovedeno téměř do konce.

V jeskyni bylo pracováno na těchto místech:

* 1. sifon - po vyschnutí byly zahájeny výkopové práce. Toto pracoviště je závislé především na nízkém vodním stavu.
* 2. sifon - po mírném rozšíření se podařilo dostat o 2 m dále, kde nám odpovídá ozvěna.
* Krystalová chodba - byla rozšiřována puklina v koncovém závalu.
* Propast Flaška - zde byla rozšiřována úzká vertikální puklina. Bylo prokázáno spojení s novými partiemi v propasti Patrona.
* 1. a 2. sifon - byl prováděn barvící pokus o možném propojení obou. Barvící pokus nebyl úspěšný.

Plány pro rok 2005

V tomto roce chceme nadále pokračovat v rozšiřování druhého sifonu. V souvislosti s tím bude proveden nový barvící pokus, kterým by se prokázalo spojení druhého toku buď s Rudickým propadáním, či s vývěrem V Zrcadlech. Překonat bariéru prvního sifonu a nalézt pokračování do Rudického propadání se pokusíme v závěru Pikové chodby nebo na předpokládaném spojení odbočky Pikové chodby u m. b. č. 53 s Meandry za Flaškou.

Na závěr velké poděkování Kubovi ze ZO ČSS 6-16 a P. Kosovi a mapovací skupině za příkladnou spolupráci s naší ZO.

Zdeněk Dvořák - Petr Kos (ZO 6-12) - Jiří Otava - Ota Šimíček
Literatura
* Kos P. (2005): Jeskyně Svážná studna - poznatky z mapování v roce 2004 - MS nepublikováno.
* Otava J., Kahle V. (2003): Svážná studna v Lažáneckém žlebu - geneze a hydrografická situace. - Speleofórum 2003, XXII: 5-7, Praha
* Šimíček O., Otava J. (2004): Svážná studna v Lažáneckém žlebu - Speleofórum 2004, 23: 12-13, Praha



 
 

Svážná studna v Lažáneckém žlebu /konečně pustila/


Úvod

Jsme rádi, že můžeme psát tyto řádky o jeskynním systému, v němž od prvního kopnutí uplynulo dlouhých 14 roků. Rádi bychom zde poděkovali všem, kteří se na průzkumu podíleli v uplynulých letech, nebo ještě stále podílejí.

Historie


Místo pro otvírku zvolila ZO ČSS 6-14 Suchý žleb v závrtu, kde se propadal drobný občasný potůček. Barvící experiment v roce 1959 nic neprokázal, neznámé tajemno však přesto, nebo právě proto lákalo.

Otvírka první šachty probíhala v letech 1989 - 1991. Tehdy bylo dosaženo hloubky 6 metrů a zjištěn směr odtoku blíže k hraně závrtu.

Otvírka druhé šachty probíhala v letech 1991 - 1995. Bylo dosaženo hloubky asi 12 metrů s menší kavernou. Bohužel ve spodní části se šachta mírně klikatila a transport plus další postup se mírně komplikoval. Radou starších byla rozhodnuto, že tedy budeme kopat třetí šachtu a ta určitě všechno vyřeší.

Otvírka třetí šachty začala v roce 1995. Po špatných zkušenostech s životností výdřevy byly vstupní časti osazeny tenkostěnnými skružemi o průměru 80 cm od pana Zouhara z Jedovnic a celkem brzy bylo dosaženo 14 metrů. Odtud byla objevena vertikální plazivková část se závalem a menším horizontem na dně. Pro lepší postup byla z tehdejšího dna v hloubce cca 20 m zaměřena, vylezena a posléze prokopána vertikální severojižní puklina vzhůru. Bohužel zával na aktivním odtoku byl stále nad naše síly přes zoufalé snahy o jeho lepení a fixování betonem.

S příchodem mladé krve bylo rozhodnuto, že začneme prohlubovat severojižní puklinu. Spásná to myšlenka Roberta (zaplať Pánbůh).
Průběh závěrečných fází objevování

Únor 2003: Téměř dokonale vertikální severojižní puklina, která byla v minulých měsících prohloubena až do 33 metrů odhalila v jižní stěně nepatrné okénko sotva pár čtverečních decimetrů velké. Z okénka bylo slyšet zvuky znějící badatelům jako rajská hudba - klokotání potůčku. Nastalo vzrušené dohadování, jestli se okamžitě prolamovat okýnkem, anebo systematicky pokračovat svisle dolů. Naštěstí zvítězil zdánlivě "nesystémový" přístup, nebo spíše nedočkavost a prosadilo se zvětšení okna.

Březen 2003: V den objevu 8. března 2003 bylo prolezeno aktivní řečiště drobného potoka a šťastnou shodou okolností je prvých deset minut objevování zaznamenáno na video. Proti toku byly objeveny sintrové minikaskády nazvané "Plitvická jezera" v délce 40 metrů, zakončená závalem. Zával leží půdorysně pod horním (východním) závrtem v hloubce přibližně 25 metrů pod povrchem. Po aktivním toku byla objevena "Říční propast", která končila kamennou ucpávkou. Ve stěně propasti byl zastižen další přítok. Při traverzu nad propastí bylo objeveno úzké okno do propasti zvané "Flaška" s pokračováním vysokými meandry na délku 30 metrů a úzkou asi 30 metrů hlubokou puklinovou propastí. V protilehlé stěně Říční propasti byla objevena horizontální chodba s výrazným průvanem, nazvána byla logicky "Průvanová". V dalších týdnech byly nebezpečné úseky prolezeny a hlavní propast vystrojena kovovým žebřem.

Květen 2003: Objeveno pokračování pod Říční propastí. Dvě úzké sintrové šachty s hloubkou okolo 10 metrů. Cesta byla opět zastavena tentokrát úzkou puklinou, v níž se ztrácel dosti silný potok.

Červen 2003: Byla překonána úzká puklina a objeveny další chodby, propasti a dómy. Největší prostora byla nazvána "Vratidómem". Nad Vratidómem se konečně podařilo zjistit pomocí horizontu s korálovou a stromatoporovou faunou, že vrstvy upadají mírně k VJV (115/20). V samotném Vratidómu tedy v hloubce 60 metrů pod povrchem se opět objevily výrazné fialové stopy po barvícím experimentu z roku 1959 - dobré znamení, jdeme stále po aktivním toku. Po slezení dalších stupňů, resp. překonání kolenovitého vysokého meandru v jehož protější stěně bylo okno pokračující dále, jsme se dostali další propastí k sifonu. Zatím "koncový" sifon je v hloubce 70 m. Během dalších měsíců byl celý systém vzorně osazen pevnými nastavitelnými žebři.

Červenec 2003: Při velmi nízkém vodním stavu bylo zorganizováno čerpání koncového sifonu. Zatím bez větších výsledků.

Listopad 2003: Následovalo prokopání úzkých míst v Průvanové chodbě a objeveno 80 metrů zajímavě tvarované a vyzdobené horizontální chodby směřující generelně k VJV. V jednom místě je horizont přerušen 10-metrovým stupněm, jehož průzkum probíhá. Podle tvaru příčného profilu dostala chodba název "Piková".

Z hlediska geneze jeskyně je zatím zjevné, že naprostá většina chodeb a propastí je predisponována subvertikálními východozápadními a severojižními puklinami. Vrstevnatost ani kliváž tvorbu chodeb v systému Svážné studny nikterak neovlivňovaly.

Co dál na Svážné?


Jen velmi stručně jsme popsali nové prostory, o kterých každý z nás snil nepřetržitých 14 roků. Obtížně zde lze popsat spoustu těžkých překážek a bohužel i menších zranění, které si na nás tento rozrůstající se jeskynní systém vymyslel. Jeskyně má v současné době hloubku 70 metrů a souhrnná délka chodeb se nyní blíží ke 400 metrům. Přitom koncový sifon je půdorysně sotva 20 metrů jižněji od vstupních skruží. Jsme na začátku a doufáme, že každý rok naše zprávy budou přinášet nové poznatky, metry, fotografie apod.

Nadějná místa, ve kterých bude pokračováno:

1. Koncový sifon - zde je předpoklad čerpání a postupného prokopávání. Byla započata výkopová práce v úzké puklině nad sifonem.
2. Vratidóm - zvažuje se prokopání závalu a sledování odtoku vod.
3. Meandry za Flaškou - plánujeme detailní prolezení a průzkum těchto částí, popř. sledování průvanu.
4. Průvanová chodba - v současné době k ní vzhlížíme s největší nadějí pro další pokračování. Postupně je prokopávána vstupní část pro lepší přístup.

Závěrem

Jeskyně byla uzamčena kovovým uzávěrem, osazena pevnými žebři, zmapována, pořízena fotodokumentace, nebezpečná místa rozšířena a zabezpečena, byly prolezeny všechny komíny a nadějná místa. Takto připravena čeká na další prolongace. Vidina několika kilometrů chodeb, které nás dělí od Staré řeky v Rudickém propadání, kam vody ze Svážné studny odtékají, je lákavá...

Ota Šimíček - Jiří Otava

Publikováno: Speleofórum 2004 (ročník 23), 12 - 13, Praha 2004, ISSN 1211-8397
 

O objevu píše MF Dnes

Rudice - Dalších až pět kilometrů nových podzemních chodeb mohou objevit jeskyňáři v Moravském krasu. Dostali se totiž do prvních prostor pod závrtem Svážná studna nedaleko silnice od Lažánek k Jedovnicím. "Je to pro mě jeden z nejvýznamnějších objevů. Dostali jsme se do hloubky pětapadesáti metrů na soutok dvou toků a máme tři možnosti pokračování. Po aktivním toku, po průvanu nebo ramenem ke slepé propasti. Jsme blízko nalezení cesty z Lažáneckého žlebu k Rudickému propadání," popsal jeden z objevitelů Ota Šimíček. Od propadání jsou jeskyňáři vzdáleni vzdušnou čarou asi tisíc osm set metrů. V klikatém podzemí to však může znamenat až pět kilometrů. Podle Šimíčka jsou jeskyňáři na počátku dalších velkých objevů. Rudické propadání je už v současnosti druhým nejdelším jeskynním systémem v Moravském krasu. Tento mohutný jeskynní systém ponoru Jedovnického potoka je totiž probádán v délce přes šest kilometrů a místy leží v hloubce až dvě stě dvacet metrů pod povrchem. Nově objevené podzemní prostory nemají výraznou krápníkovou výzdobu, je to spíš soustava říčních chodeb s jedním menším dómem. "Zajímavostí jsou malá Plitvická jezera - bílé sintrové kaskády, po nichž teče potůček a po nichž se i chodí," dodal Šimíček.


(iš)

Publikováno: Mladá Fronta DNES, str. 01, 12.4.2003
 

Speleo objevy    Zobraz jako náhledy Zobraz velké fotky pod sebou Spusť prohlížeč

Propast Aleka

Aleka (Troupa ston tsipo tis Lakkos tou Tsanti) (B5)

Vchod leží v depresi 50 m SV od cesty asi 65O m VJV od Melaeina Vrysi v nadmořské výšce 87O m. Nepatrný vchod při patě stěny byl objeven díky zřetelnému průvanu. V následujících dnech bylo postupně objeveno, vystrojeno a zmapováno přes deset vertikálních stupňů tohoto zajímavého stupňovitého meandrovitého ponoru. Nejnižší dosažené místo je 116 m pod vchodem, délka dosud zmapovaného základního polygonu činí 290 m. Osou celého systému je zřejmě mohutný, řícený studňovitý dóm ve střední části, kde zdaleka nebyly mezi nepřehlednými obřími bloky vyčerpány všechny možnosti prolongace. Jeskyně je z větší části budována v subhorizontálních, lavicovitých, laminovaných šedých vápencích, poblíž křížení meandrů však vystupují ve stěně intenzívně provrásněné vápence. K zajímavostem rovněž patří dokonale opracované bauxitové valouny v subangulárních štěrcích na nejnižším dosaženém místě systému.

Aleka - plán Aleka - řez

Průběh akcí:
5.7. objev ústí O. Šimíček, průzkum vstupních partií a prvních stupňů P. Zajíček za podpory celé skupiny. 7.7. O. Š., L. J. a P. Z. vystrojení vertikálních stupňů do cca -80 m, doprovod Ioanna Efstathiou a Dimitris Kombiliris. 8.7. vystrojování nižších částí a vzestupného stupně (+9 m). Doprovod Heda Šimíčková a Zuzana Otavová. Mapování a průzkum do -8O m J. O. 10.7. Vystrojení dalších šachet P. Z., O. Š. a L. J. 11.7. O. Š. a L. J. průzkum a dostrojení posledních stupňů. Yannis Kassimatis, Luboš Uher a Petr Zajíček fotodokumentace, přerušena pádem batohu se dvěma foťáky a blesky (cca 15 000 Kčs) do propasti a do jezera k tomu. Iakovos Karakostanoglou a Jiří Otava, průzkum a mapování - východní meandr a spodní partie až na dno. Celá skupina odstrojení a retransport.

 

Černá Hora - propast Pema    Zobraz jako náhledy Zobraz velké fotky pod sebou Spusť prohlížeč

Copyright © 2006 Váš prostor, s.r.o. - všechna práva vyhrazena