V nejhlubší rumunské propasti

Z jeskyňářské expedice do Avenul din Stanul Foncii v srpnu 1981

 

Amatérské jeskyňářství je v Rumunsku v posledních letech na vzestupu Členská základna se rychle rozšiřuje, vzrůstá zájem o jeskyně, hlavně mezi mladými. Z čerstvých úspěchů lze jmenovat objevy rozsáhlých ponorových systémů jako Ciur ponor v Padurea Craiului, jeskyně Iza v Munti Rodnei aj. Vedle toho jsou však Rumuni stále úspěšnější i v objevování a průzkumu vertikálních systémů – propastí. Za všechny uveďme alespoň Avenul Independanta v Bihoru a Avenul din Stanul Foncii v pohoří Padurea Craiului jihovýchodně od Oradey.

Právě v poslední jmenované propasti pronikli letos v lednu naši hostitelé - speleologové z klubu E. Rakovity v Kluži do hloubky cca 312 m. To znamenalo objev nejhlubší rumunské propasti. Jeskyně Taušoare v Munti Rodnei má sice denivelaci (rozdíl nadmořských výšek nejvyššího a nejnižšího bodu jeskyně) asi 400 m, avšak není považována za propast. Propast bylo nutno oficiálně změřit a dokončit polygon. Květnová expedice neuspěla. Zvýšený vodní stav po dlouhotrvajících deštích dovolil proniknout pouze do hloubky 190 m.

Srpnová expedice

Další, tentokráte mezinárodní výprava byla zorganizována na 15. – 20. 8. Domácí jeskyňáři byli v táboře u malého praménku pod kopcem Stanul Foncii první. Vedoucím byl opět dr. Josif Viehman z institutu v Kluži, jedna z nejznámějších postav rumunské speleologie. Z bukurešťského insitutu byl pozván dr. Ioan Povara, jehož úkolem bylo oficiálně změřit celkovou hloubku propasti. V odpoledních hodinách přijíždí po kamenité, místy krkolomné cestě naše skupinka (O. Brouk, dr. V. Kahle a dr. J. Otava), Brňáci ze skupiny Suchý žleb České speleologické společnosti, a A. Nejezchleb z Rudic-Tumperku ze skupiny při ČKD Blansko. Navečer dorážejí speleoalpinisté z budapešťského klubu Aurora. Seznamovací večer u ohně a písniček boří jazykové bariéry a navozuje přátelskou atmosféru.

Nedělní ráno. Obloha je modrá, přesto se ozývá burácení. Počasí je stabilní, akce může začít. Burácení je pouze důsledek neuváženě ochutnaného čerstvě nadojeného kravského mléka. Naše družstvo spolu s Emilem Silvestru, jedním z objevitelů propasti, je vybráno, aby vystrojilo první část propasti. Urychlujeme přípravy a předpolednem již stoupáme k ústí, které leží asi 640 m n.m. Propast je budována v masivních, ve spodní části deskovitých a lavicovitých vápencích triasu. Hydrograficky náleží do systému vyvěračky Rosia, ležící poblíž vsi Rosia.

Práce pokračují hladce a bez problémů. Čistíme exponovaná místa nad studnami od kamenité suti. Při upevňování lan se snažíme využívat přirozené úchyty, avšak místy přijdou ke slovu i expanzní nýty. Ze dna třetí studny se urychleně klidíme. Sintrové dno otlučené od padajícího kamení ukazuje, že zde není klidného místečka. Za dvě hodiny jsou čtyři z osmi studen vystrojeny lany. Zbývající materiál zanecháváme na dně 4. studny. Ještě zběžně nakukujeme do meandrujících úžin, kde pouze průvan napovídá, že tudy vede cesta ke dnu. Při výstupu se míjíme s maďarským družstvem, které pokračuje v započatém díle. Večer sestupují Rumuni a natahují telefonní kabel. Zastavují je až úžiny, kterými nelze protlačit cívku. Avenul din Stanul Foncii, to nejsou jen prostorné studny, kde se svižně a bez problémů slaňuje. Stejně typické jsou i zasintrované plazivky, anebo naopak drobnými potůčky erodované a korodované těsné a ostré meandry ba až prostorové spirály. Zde se rychlost postupu snižuje na několik metrů, nebo jen decimetrů za minutu.

Pondělí ráno. Maďarská i rumunská skupina je již na povrchu. Propast je vystrojena lany včetně poslední padesátimetrové studny. Na dně však dosud nikdo nebyl. Záludnost poslední studny tkví v tom, že vstupním „hrdlem“ mezi bloky se protlačí pouze štíhlejší jeskyňáři. I ti však musí odložit přilbu, úvazky, obsah kapes, eventuálně i části oděvu.

Za tohoto stavu přichází k naší skupince Emil. Nabízí nám, abychom společně s ním zaútočili na dno a dokončili měření. Samozřejmě nadšeně souhlasíme. Zdá se nám to logické, jsme momentálně nejlépe odpočatí, připraveni a nabiti elánem a chutí objevovat. Po čtvrthodině přichází Emil ve funkci „styčného důstojníka“ opět a s mnoha omluvami tlumočí nové rozhodnutí vedení. „Vrcholové“ družstvo musí být pouze rumunské a zmapování musí provést svými silami. Chápeme a respektujeme nepsané právo objevitelů. O to důkladněji se soustřeďujeme na přípravu fotovýbavy, bereme sebou teploměr, výškoměr, kompas, zápisníky a jiné pomůcky.

Na povrchu má u telefonu službu dr. Viehman. Právě dostává zprávu, že první jeskyňáři slanili na dno poslední osmé studny a pokračují po vodě ke koncovému bodu jeskyně. My se ještě domlouváme na místech měření teplot a již po dvojicích slaňujeme po dvou lanech zavěšených ve vstupní šedesátimetrové studni. Ze dna osmé studny hlásíme naměřené hodnoty . Nejnižší teplota 8,6 st. Celsia je na dně první studny při venkovních 23 stupních . Odtud až na dno teplota plynule stoupá až na 10,7 stupňů.

Na aktivním toku se zdravíme s mapéry, kteří se již vracejí. Odkládáme vak s jídlem a nalehko pouze s fotovýbavou pokračujeme k polosifonu. Posledních 100 m máme dojem, že jdeme panenskou jeskyní, před námi nejsou v blátě žádné stopy. Tento dojem nám později na povrchu Rumuni potvrzují, mapéři nedošli až na konec. U koncového polosifonu měříme teplotu vody i vzduchu a fotíme. Na zpáteční cestě ještě odbočujeme a pronikáme několik desítek metrů proti proudu posledního levého přítoku. Proplazením polosifonu se dostáváme až k jezírku s vodopádem. Opět fotografujeme a zakreslujeme situaci.

U telefonu na dně osmé studny je klid. Teprve nyní si uvědomujeme, jak rychle nám ubíhá čas v podzemí. Mapérské družstvo obarvilo fluoresceinem potok a je již někde na cestě k povrchu. My měníme náplně speciálních karbidek vlastní konstrukce a ohříváme večeři. Lojza a Ota hned vystupují obávanou osmou studnou.Láďa a Robert ještě fotí unikátní zatím nerozšlapané bahenní praskliny a naposledy před výstupem kolem půlnoci telefonují na povrch.

Úterý. Počasí na povrchu se změnilo, slabě prší. Nebezpečí však zatím nehrozí. I za ideálních podmínek se spodní čtyři studny lezou vodou asi jako pod slabě puštěnou sprchou. V duchu vzdáváme hold rumunským kolegům, kteří lezou v plátěných overalech.

V nepromokavých kombinézách je to celkem příjemné. Nedaří se však kličkovat hořákem karbidky mezi kapkami, a tak raději zapínáme „elektriku“. Před pátou ranní jsme na povrchu. Noční dvanáctihodinovka dopadla dobře. Teplotní měření v jeskyni dosud nikdo neprováděl, rovněž tak fotodokumentaci na dně a dokumentaci odboček. Obojí vedení expedice vysoce ocenilo.

Pro většinu účastníků je úterý sanitární den. Výstroj i výzbroj obstála výborně, ale vyžaduje údržu. Pouze Maďaři sestupují na dno a pokoušejí se prolongovat v blátivých chodbičkách tvořících vyšší etáž nad aktivním tokem.

Středa 19.8. Dnes nás čeká náročný nedávno objevený vodní systém Ciur ponor. Klasické lezení je zpestřováno tu slaněním, jinde proplaváním polosifonu. Opět měříme teploty a fotografujeme. Do Avenul din Stanul Foncii jdou dnes pouze Rumuni. Na závěr akce se jim daří prokopat za polosifon. Po vodě pronikají další desítky metrů, než je zastaví další polosifon. Předběžná hloubka propasti je nyní 325 m, celková délka chodeb činí přes 2 km. Dr. Povara však správně upozorňuje, že větší část systému teprve čeká na objevení. Odhady se pohybují kolem 10 km chodeb. Je to zřejmé jednak ze vzdálenosti vyvěračky, jednak z velikosti toku. Potok v Avenul din Stanul Foncii svou vydatností dokazuje, že jeskyňáři stále ještě na hlavní tok nepronikli. Ten má více než o řád vyšší průtok. I po půlnoci je v táboře živo, vyměňujeme si nejčerstvější dojmy.

Čtvrtek 20. 8. Poměrně krátká, ale úspěšná akce končí. Ještě nezbytná výměna adres, naměřených údajů, prospektů a emblémů. Ihned se plánuje zářijová akce. Skupinka za skupinkou odjíždí či odchází vždy doprovázena zpěvem klubové hymny. S radostí přijímáme nabídku další spolupráce. V odpoledních hodinách se i my loučíme a přesouváme na Padiš.

RNDr. J. Otava

ZO ČSS 6-14 Suchý žleb

 

Psáno pro Stalagmit č. 4-5 1981

 

 

 

    Zobraz jako náhledy Zobraz velké fotky pod sebou Spusť prohlížeč

Copyright © 2006 Váš prostor, s.r.o. - všechna práva vyhrazena