Gouffre Jean-Bernard 1993

Ve dnech 2.7. - 16.7.1993 uspořádaly ZO 6-04 Rudice (A. Nejezchleb, J. Nedoma, L. Kuchař, M. Krejčí, M. Sedlák, R. Šebela) a ZO 6-14 Suchý žleb (O. Šimíček, V. Prejza, M. Dočekal) společnou expedici do Savojských Alp, kde se nachází nejhlubší jeskyně světa Gouffre Jean - Bernard (-1602 m).

Cílem výpravy bylo podrobně se seznámit s doposud známými vchody do J.B., okolím jeskyně a nakonec se pokusit objevit nové vchody do J.B. ve vyšších částech masivu Folly.

2. - 4.7. Po dvou dnech přesunu třemi škodovkami jsme v Samoéns - horském turistickém centru 30 km severně od Chamonix. Rozbíjíme bivak na konečném parkovišti na úpatí masivu Folly (997 m n. m.) a chystáme materiál a "proviant" na první vynášku.

Speleologický tábor u vchodu V4b jeskyně Jean-Bernard

5.7. V ranních hodinách stoupáme po turistické značce k horské chatě Refuge de Folly (1558 m n. m.) a pak dále až k nejníže položenému vchodu V4b (1860 m n. m.), kde stavíme základní tábor.

6.7. Podnikáme první sestup do J.B. vchodem V4b. Postupujeme tunelovitými chodbami bez výraznější výzdoby směrem "proti proudu". Překonáváme několik stupňů a po několika hodinách nás zastavuje rozbouřená podzemní řeka Riviere aux Excentriques, napájená z tajícího ledovce a okolních sněhových polí. Na povrch se vracíme vchodem V6 (1870 m n. m.).

7. - 8.7. Likvidujeme tábor a vystupujeme do výšky asi 2400 m n. m., kde na sněhových polích zakopáváme další bivak. Během výstupu míjíme jezero Folly a vchody B21, B21b (2211 m n. m.), jimiž v zimě 1984 sestoupila česká rekordní výprava (viz Speleofórum '85). Vydáváme se splnit další z našich cílů - pokus o nalezení nových horních vchodů. Po předběžném průzkumu zjišťujeme, že nadějných otvorů se zde nachází nepřeberné množství a většina je již označena francouzskými jeskyňáři. Přesto nalézáme pět pro nás zajímavých studní, které zdoláváme a mapujeme. Z větší části nepřesahují hloubku 30 m, kde jsou ukončeny sutí a ledem. Viz RS1, RS2 a RS3abc.
RS1 - řez
RS3a,b,c - řezy

9.7. Balíme a sestupujeme ke vchodu V4b, kde opět stavíme tábor. Rozdělujeme se na tři skupiny. První odchází do údolí pro druhou vynášku, druhá odchází provádět fotodokumentaci do V4b. Třetí skupina vchodem V11 (2040 m n. m.) úspěšně sestupuje až k Riviere aux Excentriques.
          
10. - 12.7. Poslední tři dny pobytu u V4b jsou ve znamení špatného počasí. Nejprve se vydáváme hledat nejvyšší vchod do J.B. C37 (2315 m n. m.), avšak pro hustou mlhu a déšť neúspěšně.

Ráno následujícího dne s překvapením zjišťujeme, že tábor přikryla několikacentimetrová vrstva mokrého, těžkého sněhu, kterého neustále přibývá. Téměř po padesátihodinovém nedobrovolném vězení ve stanech se odhodláváme k sestupu opět V4b, tentokrát však směrem "po proudu". Přes zaledněnou Salle Delacour se dostáváme k Propasti Savojčanů, dál pak k Propasti Alain, až k prvnímu bivaku. Pak nás již zastavuje podzemní tok, v letním období těžko překonatelný. Po sedmi hodinách se vracíme do rozmočeného tábora.

13.7. Poslední den u J.B. je ve znamení likvidace, balení a ústupu. Ještě zkoušíme štěstí ve V5 (1905 m n.m.), ale úzké, několikaúrovňové meandry z časových důvodů již nezvládáme. Při sestupu do údolí se krátce zastavujeme na chatě Folly, kde se loučíme se sympatickou paní správcovou a nefalšovaným himálajským šerpou Tendim, přivydělávajícím si zde na zpáteční cestu do Nepálu.

14. - 16.7. Při zpáteční cestě ještě navštěvujeme světoznámé Chamonix pod Mont Blancem, a pak nás již čeká jen únavná cesta k domovu.

Během pobytu u J.B. byl uskutečněn sestup o celkové denivelaci -400 m. (Průstup celým J.B. možný jen v zimním období).

Byly nalezeny vchody: V4, V4b, V5, V6, V11, 14J, B21.

Roman Šebela (ZO ČSS 6-04 Rudice)
Jean-Bernard - plán
 


Publikováno: Speleofórum 94, Česká Republika 1994
 
Copyright © 2006 Váš prostor, s.r.o. - všechna práva vyhrazena